Hurghada je ruské hlavní město Egypta

Následují článek je volným přepisem zamyšlení, které bylo zveřejněno na stránkách Daily Trust. Neznamená to ale, že bychom se s ním plně ztotožňovali. Většina turistů (minimálně z ČR) si na Rusy v Hurghadě sice postěžuje, ale pokud nenarazíte na skutečné hulváty (resp. hulvátky), jde to velmi lehce přejít s nadhledem a nakonec se vám může stát, že si mezi nimi najdete skvělé přátele. Také ovlivněnost Hurghady ruskými turisty je v článku občas příliš zveličená – jde prostě o subjektivní názor, který vychází z pocitu autora. Tak pojďme na to.

Letovisko Hurghada není pouze hlavním městem správní oblasti Egypta na krásném pobřeží Rudého moře a nejdůležitější turisticko/potápečsko/šnorchlovací destinací na světě. Hurghada je totiž také hlavním ruským městem v Egyptě. Rusko a ruština tady ovlivňuje skoro všechno: obyvatelstvo, jídlo, zábavu i jazykovou vybavenost místních. Pojďme se na to podívat trochu blíže.

Místní zaměstnanec hotelu, který má zrovna službu na recepci, mluví do telefonu rusky. Dokonce i když dává povel svému kolegovi, který stojí opodál, mluví na něj v ruštině a ne arabsky. Jsou to tedy vlastně spíš Rusové než Egypťané.

Taková je dnes Hurghada. Vše, od reklam, názvů obchodů nebo jídelních lístků je napsáno v azbuce, a pouze velmi málo v angličtině nebo arabštině.

Hurghada – kdysi malá rybářská vesnička, dnes oblíbená turistická destinace. Absolutní změny se tu začaly dít zhruba před 20-ti lety, po rozpadu SSSR. Zničeho nic mohli občané Ruska začít cestovat do zahraničí a také toho začali okamžitě a ve velkém využívat. A Egypt – zejména pro svoji cenovou dostupnost – se stal jednou z nejpopulárnějších destinací pro cestovatele z Ruska i ostatních postsovětských států. Ahmed Hamdan je egyptský taxikář, který mi vysvětlil situaci: „Hurghada není Egyptská, ale Ruská. Vítám tě v Rusku, bratře“.

Hurghada se proměnila v populární mezinárodní centrum windsurfingu či námořního plachtění, plavání nebo mořského rybolovu, největší oblíbenost má potom u potápěčů či těch, kteří pouze šnorchlují. Jedinečná krása podmořského světa s množstvím unikátů, které nikde jinde nespatříte, láká zájemce z celého světa. Letiště v Hurghadě je přímo spojeno pravidelnými linkami s mnoha městy Evropy, zárověň sem (i odsud) směřuje velké množství charterových letů. To vše v zaručeném nádherném počasí za neustálého slunečního svitu.

Hurghada je dnes zaplavena reklamou, poutači a nabídkami psanými v azbuce, číšníci, prodejci a „lákači“ v obchodech či taxikáři smlouvají a dohadují se v arabštině a ruštině. V posledních deseti letech začala v Hurghadě vznikat ruská komunita. Město funguje na několika principech: levné charterové lety, kompletně zařízené a soběstačně vybavené all-inclusive hotelové resorty. V kombinaci s mírnou politikou v oblastí víz a relativně bezproblémovými pravidly pro prodlužování nebo opakování pobytu umožňují buďto velmi časté návštěvy nebo i dlouhodobější pobyt v soukromých rezidencích.

Zpravodaj Mohamed Mahmud k tomu říká: „Hurghada je v podstatě to samé pro Rusy, jako Sharm el-Sheikh pro izraelce. Tohle už prostě není Egypt. Je to kompletně ruské město, s ruskou kulturou, ženami, hudbou i jídlem. Vše, co tady najdete, je ruské“. Mahmud byl ubytován v hotelu, ve kterém bylo pět z 23 satelitních TV kanálů v arabštině. 18 dalších bylo v ruštině, holadštině a francouzštině, pouze 2 v angličtině.

Většina nočních klubů ve městě hraje ruskou hudbu a má ruské tanečnice či tanečníky. Např. v hotelu Grand Seas Resort jsou menu v restauracích a barech psána pouze v ruštině a angličtině. Kompletní personál hotelu jsou s vyjímkou uklízečů Rusové. Jedí pouze ruská jídla. Na pláži hrají ruské písně (pravda, i několik německých), hotelová diskotéka a pořady pro děti jsou potom pouze ruské. Potápěčský klub, který se nachází v resortu, provozují Rusové.

Podle statistiky jednoho z moskevských časopisů, žije v Hurghadě největší množství Rusů v Egyptě. Oficiálně 3000, ovšem neoficiální číslo hovoří o 20000 Rusů, žijících v tomto městě. Tak to alespoň tvrdí vydavatelka časopisu Julia Shevel, která se přestěhovala i s rodinou do Hurghady v roce 2003. Její děti zde dnes navštěvují ruskou školu, učí se zde o ruské minulosti, tradicích a jazyce.

Julia říká: „Žít v Egyptě je pro mnoho Rusů velmi snadné – velmi laciná doprava, jednoduchá vízová politika i výhodné ceny nemovitostí, nebo jejich pronájmu. Žije tady velmi mnoho rodin, které mají byty v Moskvě – tam je pronajmou řekněme za cenu 1000 USD a za tyhle peníze si zde žijí přepychově, v nádherním počasí u nejkrásnějšího moře“.

Ruské ženy ale nejezdí do Egypta pouze relaxovat nebo se koupat v Rudém moři – velké množství z nich se sem totiž také přijíždí vdát. Manželství, která zde uzavírají s Egypťany, se nazývají urfi (orfi) a na rozdíl od skutečného sňatku jde spíše o smlouvu. Orfi manželství nemá stejnou právní váhu, přesněji řečeno není vůbec právně uznané, přesto se v Egyptě akceptuje (pozn. o orfi manželství si podrobněji povíme jindy).

78-letá Ruska Nina Abdullina je jednou z žen, provdaných za Egypťana. Do Egypta se přistěhovala v roce 2007 poté, co kvůli tomu opustila místo profesorky na moskevské univerzitě a také svého manžela po čtyřicetiletém manželství.

Od svého přijezdu do Egypta byla vdaná již za dva Egypťany, pokaždé o polovinu mladší, než je ona sama. „Důvodem pro mé sňatky bylo zejména to, že život v muslimské zemi je pro svobodnou ženu velmi těžký. První sňatek byl omyl a ukončili jsme ho velmi rychle. Ovšem druhý byl velmi šťastný. Můj manžel byl 32 letý právník, velmi laskavý a upřímný. Asi měl toho dobra v sobě ale přliš a tak ho Bůh povolal k sobě. Zemřel před dvěma lety při autonehodě – a já se s tím dodnes jen velmi špatně vyrovnávám.“ Nina teď žije sama, živí se tím, že učí ruské ženy egyptské arabštině, děti ze smíšencých rusko-egyptských manželství potom učí německy a anglicky.

Ke svému stěhování do Egypta říká: „Když jsem žila v Rusku, léčila jsem s vysokých krevním tlakem a tak jsem se rozhodla, že je čas na změnu a chtěla jsem Rusko opustit. Můj manžel o tom ale nechtěl vůbec slyšet a byl zásadně proti. No, tak jsem se rozvedla a odcestovala. Hned po prvním roce pobytu v Egyptě a každodenním odpočinkovém plavání v Rudém moři, vždy sedm set metrů tam a dalších sedm set zpátky, jsem cítila, že se můj zdravotní stav pronikavě zlepšil. Dnes vlastně lituji jenom toho, že jsem se do Egypta nepřestěhovala dříve.“

Taxikář Hamdan není ale z ruských žen v Egyptě dvakrát nadšený. Tvrdí, že Hurghada se podle něj bohužel stala městem, které určité skupiny žen navštěvují za sexuální turistikou. „Nelíbí se mi to. Ruské ženy pijí příliš mnoho vodky a vyžadují příliš mnoho sexu. Nikdy bych si Rusku nemohl vzít – prostě bych jí nestíhal.“

Podle článku Daily Trust